Den pátý 18.6.2013
I na hřišti jsme lístečky s písmeny našli. Po skládání slov jsme ale dnes neuklízeli, protože nás paní učitelka budila později, než obvykle, abychom se po včerejší cestě po podsvětí dospali. Uklidili jsme tedy až po snídani, tradičně zakreslili bodíky (truhličky dostala Luci J. s Edíkem za nedělní vytření podlahy u umyvadel po vyrábění stáda divokých koz a pak úplně všichni za včerejší skvělý turistický výkon), prohlédli si včerejší fotky a napsali deníčky. Mezi těmi, kdo nás včera potěšili, převládali páťáci za přípravu bojovky a péči o nás při výletě. Pak ti, co měli za úklid blesk, museli jít uklízet, a my ostatní jsme přemýšleli, co s včerejší věštbou. Nakonec jsme přišli na to, že máme každá posádka část zprávy a musíme je dát dohromady. Díky tomu jsme zjistili, že až Odysseus dopluje na další ostrov, nesmí zabít žádné ze zvířat, která se tam pasou, jinak špatně skončí.
Paní učitelka nám pak přečetla další kousek příběhu a na nás pak čekaly dva úkoly. Nejdříve jsme se my sami proměnili v Sirény. Dostali jsme čas na nácvik „sladkých zpěvů“, kterými jsme měli přilákat Odyssea (Báry a paní učitelku). Mohli jsme přidat i hudební doprovod (ale jen z přírodních materiálů) nebo taneční kreace. První vystoupili Plavčíci se vším – společným zpěvem, tancem i tlučením do klacků. Po nich následovala Smrtící chapadla se společným zpěvem francouzské verze písně „Bratře Kubo“. Jako poslední vystoupili Stříkači, kterým zpívala Lucinka vietnamsky. Všechny sladké zpěvy si můžete poslechnout na videu. Další nástrahu – Skyllu představovala Bára v bazénu. Naší výhodou bylo, že neviděla, takže když se naše posádka v lodi (kruhu, díky, Nicolko) dokázala dostat z jedné strany bazénu na druhý, aniž by je Skylla chytila, měla vyhráno. Dvěma posádkám se to povedlo na třetí pokus, třetí bohužel ani jednou.
Před obědem jsme mohli řádit v bazénu, z čehož jsme v tom hrozném vedru měli opravdu radost. Paní učitelka nám navíc přinesla nafukovací polštářek a míč a my jsme skákali nejrůznějšími způsoby do vody jak šílení :-). K obědu byl vývar s nudličkami a knedlo, vepřo, zelo a někteří z nás si dali i čtyři velké knedlíky a další si šli přidávat. Začínáme se pěkně rozjídat, pan kuchař z nás má radost. K polednímu klidu jsme dostali poštu, takže jsme ho strávili skutečně v klidu. Během poledního klidu se nad hotelem zatáhlo, začalo hřmít a pěkně nám sprchlo.
Nás pak čekalo další čtení z Odysseova deníku, po kterém jsme si nejdříve zahráli na námořníky, kteří se nesmí dotknout Heliova stáda (plazili jsme se pod nataženými provázky a nesměli o ně zavadit) a pak jsme představovali nymfu Kalypso, která Odyssea sedm let hostila na svém ostrově. I my jsme museli připravit hostinu, dostali jsme k tomu hladkou mouku a misku. Nejdříve jsme společně přemýšleli, co s tím, a dávali dohromady naše nápady. Byli jsme velmi kreativní. Takže jsme uplácali těsto, ovinuli ho kolem klacků, rozdělali oheň, hady opekli a pak k nim vyrobili pěknou oblohu (sice nejedlou, ale pestrou). Takhle to zní snadno, ale byla to velká práce na celé odpoledne a část večera. Většinou jsme byli v pohodě, občas jsme se poštěkali, a nakonec se nám to opravdu povedlo. To je konec konců poznat i z obrovského množství fotek ve Fotogalerii. Museli jsme si totiž v posádkách rozdělit role: měli jsme „těstovače“ (ti zadělávali těsto z mouky a vody klackem místo vařečkou), „klackovače“ (ti měli za úkol zajistit správně dlouhý a silný klacek na opékání hada), „ohňovače“ (sháněli chrastí a další klacíky na rozdělání ohně) a „zdobiče“ (pořizovali z přírodnin prostírání a oblohu pro hotové výrobky). Největší problém bylo samotné opékání, protože sice bylo po dešti trochu chladněji, ale i tak opékat skoro hodinu těsto nad ohněm byla pěkná fuška. Přerušili jsme to večeří (moc dobrá bramborová kaše se sekanou) a pak dopekli, dozdobili a mohli pozvat Odyssey (Báry a paní učitelku) na ochutnávku. Naštěstí ochutnali jenom trošku, takže jsme radostně zajásali, že na nás tolik zbylo, a všechno jsme to snědli :-). Potom už jsme zamířili do sprch a do postýlek. Dneska nás v noci nic nečeká, takže před sebou máme dlouhou klidnou noc.